Je toho hodně, co mi běží hlavou...Tak jsem se rozhodla, že své myšlenky budu sdílet, třeba někoho potěší :-)
Rozprostřel jsem na Tebe svůj plášť
"I rozprostřel jsem na tebe svůj plášť, přikryl jsem tvou nahotu. Pak jsem ti přísahal a vešel s tebou v smlouvu, je výrok Panovníka Hospodina, a stala ses mou."
(Ezechiel 16:8)
Přesně tento začátek tohoto verše v Bibli se mi vybavil, když jsem byla nedávno na semináři Lukáše Sztefka (pastor SCEAV).
Vyprávěl o tom, jak v rámci praxe pracoval v Dětském domově v Těrlicku s problémovými dětmi, které mají často problémy se zákonem, jsou některé v podmince...
Jednou v únoru, v té největší zimě, se stalo, že jeden takový kluk ze vzdoru utekl.
Byl bosý a málo oblečený a bylo jasné, že venku nemá šanci dlouho přežít.
Lukáš se ho proto vydal hledat a modlil se, aby mu Bůh pomohl jej najít.
Pak si vzpomněl, že chodívali k rybníku u lesa, na kterém se v zimě dalo bruslit.
Vydal se tam a volal na něj.
Po chvíli se z lesa ozvalo: "Tu jsem!"
Lukáš měl obrovskou radost, dal mu kolem ramen svůj plášť a nesl ho na ramenou zpátky.
Když jsem tohle všechno slyšela, začaly mi téct slzy. V obrovském množství.
Uvědomila jsem si totiž, co i později řekl, že Bůh k němu tehdy promluvil a řekl: "Tohle jsem pro Tebe udělal já."
Ano. To je to, co pro nás udělal On.
Viděl nás, jak jsme mu vzdorovali. Viděl nás, jak jsme se snažili sami zachránit. Věděl, že takhle nemáme šanci.
Sám sebe vystavil nebezpečí, aby nás na té naší cestě našel.
Aby se mohl s námi radovat a nejen to.
Aby s námi mohl mít vztah, který zamýšlel už před stvořením světa.
Není to úžasné? :-)
Zobrazeno 534×
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.