Radost ze stvoření

Tato báseň vznikla tak trochu na popud mého kamaráda. Přemýšleli jsme o planetě Zemi a o tom, jak krásně to Bůh stvořil a jaký je to úžasný architekt. Chtěli jsme to něčím vyjádřit a pár básní už předtím vzniklo.
Tak jsem se hodně modlila za to, aby to Bůh vedl, nechtěla jsem, aby to bylo něco, co vznikne ze mě a čím se budu prezentovat jen já.
No a ten večer přišel první podnět, zpívali jsme na mládeži písničku o tom, že Bůh je jediný zdroj té pravé Lásky, kterou svět tak potřebuje.
A pak jsem šla na takové rande s Bohem do přírody a četla jsem si Žalmy a napadaly mě další sloky.
Ústřední myšlenkou je právě to, že vše v přírodě je tak důmyslně stvořené, že to nemohlo vzniknout náhodou - je to vlastně takový Boží dopis pro nás, o tom, jak moc nás má rád. :-) 

1.

Světu dnes vládne nepokoj
to lidstvu dělá vrásky
Ty jsi však stálý zajista ten jediný 
Tvé dlaně jsou plné lásky

2.

Zemi na pilířích založils
aby se nehnula navždy
hvězdy na oblohu položils
aby divy Tvé moh spatřit každý

3.

Propastnou tůň šatem jsi přikryl
mezi vodami klenul sis síně
všechno jsi moudře učinil
vše chválí Tebe jedině 

4.

Když vidím Tvůj rukopis
v srdci radost prožívám
všechno je pro nás Tvůj dopis
v tom tajemství spočívá

5.

Tak dej nám oči k vidění
a odstraň srdce kamenné
ať nás Tvá láska promění
před Tvou tvář přivede smířené